Labradorský retriever

Země původu: Velká Británie.

Datum zveřejnění oficiálně platného standardu: 13.10.2010.
Využití: přinašeč.

Klasifikace FCI: Skupina 8   retrieveři, slídiči, vodní psi.
Sekce 1   retrieveři. S pracovní zkouškou.

Stručný historický přehled: Všeobecně se má za to, že labradorský retriever pochází z pobřeží Grónska, kde bývali viděni rybáři využívající psy podobného vzhledu k lovu ryb. Jeho vlastnosti vynikajícího vodního psa, jeho vodě odolná srst a unikátní ocas tvarem podobný vydřímu tento dojem podporovaly.
Ve skutečnosti není labradorský retriever příliš staré plemeno, jeho chovatelský klub se zformoval v roce 1916 a Yellow Labrador Club (klub žlutých retrieverů) byl založen v roce 1925. Svou proslulost labrador získal nejprve na poli field trialů, kde byl poprvé představen na konci 19. století plukovníkem Peterem Hawkerem a hrabětem z Malmesbury. Jednalo se o psa Malmesbury Tramp, popsaným Lornou, hraběnkou Howe jako jeden z kořenů moderního labradora.

Celkový vzhled: Silně stavěný, s krátkými bedry, velmi aktivní (což vylučuje nadměrnou hmotnost nebo robustnost); s širokou mozkovnou; širokým a hlubokým hrudníkem a dobře klenutými žebry, široký a silný v bedrech a pánevních končetinách.

Chování a temperament: Vyrovnaný, velmi obratný.  Vynikající nos, jemná tlama; vášnivý milovník vody.  Přizpůsobivý, oddaný společník. Inteligentní, horlivý a ovladatelný, se silnou snahou zavděčit se.  Laskavé a přívětivé povahy, bez stopy agresivity nebo nepřiměřené plachosti.

Hlava
Lebeční partie

Mozkovna: široká.  Jasně řezaná bez masitých lící.

Stop: vyjádřen.

Obličejová partie
Nosní houba: široká, nozdry dobře vyvinuté.

Tlama: silná, není špičatá.

Čelisti/zuby: čelisti střední délky, čelisti i zuby silné, s dokonalým, pravidelným a kompletním nůžkovým skusem, tj. horní řezáky těsně překrývají dolní řezáky a v čelistech jsou posazeny kolmo.

Oči: středně velké, vyjadřující inteligenci a dobrou povahu; hnědé nebo oříškově hnědé.

Uši: nejsou velké ani těžké, visí a těsně přiléhají k hlavě, jsou posazeny poměrně daleko vzadu.
Krk: suchý, silný, mohutný, přecházející v dobře postavené plece.

Tělo:
Hřbet: rovná horní linie.

Bedra: široká, krátká, pevně svázaná a silná.

Hrudník: dobré šířky a hloubky, s dobře klenutými „sudovitými“ žebry – tento dojem nesmí být způsoben nadměrnou hmotností.
Ocas: charakteristický znak, velmi silný u nasazení, postupně se zužující ke špičce, střední délky, bez praporců, ale je po celém obvodu pokrytý krátkou, silnou, hustou srstí, což budí dojem „kulatosti“ a tento vzhled je popisován jako „vydří“ ocas.  Může být nesen vesele, ale neměl by se zatáčet nad hřbet.

Končetiny:
Hrudní končetiny
Celkový vzhled: přední nohy od loktů k zemi kolmé jak z předního, tak z bočního pohledu.
Plece: dlouhé a šikmo uložené.
Předloktí: se silnými kostmi, přímé.
Tlapky: kulaté, kompaktní; dobře klenuté prsty s dobře vyvinutými polštářky.

Pánevní končetiny
Celkový vzhled: dobře vyvinuté, záď směrem k ocasu neklesá.
Kolena: dobře zaúhlená.
Nárt (zadní nadprstí): Hlezna dobře hluboko postavená.  Kravský postoj je vysoce nežádoucí.
Tlapky: kulaté, kompaktní; dobře klenuté prsty s dobře vyvinutými polštářky.

Pohyb: volný, pokrývající odpovídající prostor; přímý a rovnoběžný předních i zadních běhů.

Osrstění
Srst: charakteristický znak, krátká, hustá, bez zvlnění nebo praporců, na omak působí jako tvrdá; podsada odolná proti povětrnostním vlivům.

Barva: Jednotná černá, žlutá nebo játrová//čokoládová. Žlutá dosahuje od světle krémové po červenou liščí barvu. Povolena je malá bílá skrvna na hrudníku.

Velikost: Ideální výška v kohoutku:

Samci: 56 – 57 cm.
Samice: 54 – 56 cm.

Vady: Každá odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závažnosti a k jejímu vlivu na celkový zdravotní stav a pohodu psa a na jeho schopnost vykonávat tradiční práci.

Vylučující vady

  • Agresivita nebo nadměrná bojácnost.
  • Diskvalifikován musí být každý pes, u kterého se jasně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování.

Poznámka: samci musí mít dvě viditelně normálně vyvinutá varlata plně sestouplá do šourku.